Otázky

10.08.2018 18:19

jaké otázky vyvolá fotografie bez příběhu:

OSTRŮVEK,  který není oficiálně pojmenován. Jakým způsobem byl náš podnět na radnici projednáván, to nikdo neví.  Neměli bychom se stydět přiznat mu jméno osoby, které byl zřízen v roce 1860. V r. 2014 jsme navrhli ostrůvku vrátit jméno Karolíny Černínové. Jméno Černín již dávno není zapovězeno!

  • PATRIOTI: Na podnět i na urgenci odpovědi a způsobu projednání jsme nedostali odpověď. S největší pravděpodobností si z něj komise udělala vlaštovku a pouštěla jej z mostu směrem k ostrůvku a urgence, ta již skončila přímo v koši. Chybí kultura jednání. Nejen produkce/konzum je kulturou, ale také způsob vyřizování, jednání a komunikace s občany.

VAJGAR  - byl odbahněn před 25 lety,  v letech 1992-93 sacími bagry, bahno je dosud deponováno nad vojenským cvičištěm. Cyklus odbahnění tak exponovaného rybníku klepe na dveře, resp. na obecní kasu.  

  • Otázka : připravuje se projekt odbahnění a bude mít město na to kačky, tj. cca 400 mil. Kč?

PARČÍK  - dříve zde stál dům  říšského poslance JUDr. Janu Slavíka, který byl od roku 1890 do 1901  zemským poslancem za město Jindřichův Hradec a současně v letech 1891 – 1898 jej zastupoval i v říšské radě, kde v r. 1893 podal vůbec prvý návrh na zavedení všeobecného hlasovacího práva v Rakousku . V letech 1885-1901 byl starostou Sokola, patřil v Jindřichově Hradci k prvním výkonným cyklistům na vysokém kole a v jeho zahradě (Slavíkův lesík) bylo zřízeno první tenisové hřiště.

  • Od roku 1907 až do své smrti zastával úřad okresního starosty. Poté v domě bydlel jeho syn, advokát Slavík, který se stejně jako otec věnoval politice, a díky tomu i hodně cestoval. Po první světové válce odjel s československou mírovou delegací na konferenci do Paříže a rok poté byl jmenován československým zástupcem v sekretariátu Společnosti národů v Ženevě jako vůbec první Čechoslovák.  Pracoval na ministerstvu zahraničí a také jako velvyslanec v Belgii. 2. sv. válku prožil v Anglii.  Více: https://goo.gl/tYLw69
  • Významná jindřichohradecká rodina.
  • Slavíkův dům byl v roce 1963 zbourán ve prospěch vytvoření nábřežní komunikace, která byla dlouhá léta prostě nábřežím.
demolice, 1963

NÁBŘEŽÍ – nově Nábřeží Ladislava Stehny. Kdo byl Ladislav Stehna? Jestliže Fridrich Falcký získal přezdívku Zimní král, mohli bychom L. Stehnovi říkat půlroční starosta. Starostou byl zvolen v květnu 1938 a 22.12.1938 rezignoval. V květnu 1945 byl zvolen předsedou Okresní národního výboru. Ve výboru Družstva pro postavení Masarykova domu osvěty prosazoval vybudování Domu osvěty s moderním jevištěm, s přednáškovým a výstavním sálem a spolkovými místnostmi, kde by našla své sídlo městská knihovna a čítárna i úřadovny osvětové služby.

  • Otázka 1: Pokud by jednání o pojmenování ulic, atd. bylo transparentní, otevřené a na misku vah by byly dány dva seriózní návrhy – zda Stehnovo nebo Slavíkovo nábřeží, lze oprávněně předpokládat, že pádné argumenty jsou na straně rodiny Slavíků.  Čí byl Lad. Stehna strýc, že převálcoval naprosto jednoznačně kalibr Slavíků?
  • Samozřejmostí musí být účast a komunikace s veřejností, která takto a nelibě musela přijmout Stehnovo nábřeží.    
  • Otázka 2: ad rekonstrukce nábřeží – je zpracovávána dokumentace dle zadání Rady města. Až bude zpracována a bude i kalkulace nákladů, vytvoří se rozpočtová položka a ta bude předložena ke schválení zastupitelům. Není to obrácený postup? Nemělo být nejdříve veřejně konzultováno zadání a teprve poté  v nalezeném rozsahu zadáno zpracování dokumentace? Zastupitelé jsou jinak v roli přihlížejících, přičemž jsou to oni, komu zákon na bedra ukládá odpovědnost za rozvoj města. Navíc, sami jsme podávali podnět ke zřízení promenády k zatraktivnění břehu rybníka a určitě nejenom nás by zajímal návrh zadání.

Závěr:  brány si naši předci zbourali , otevřenost v jednání chybí. Chybí i zápisy z jednání poradních komisí, výborů na webu města. I toto je kultura jednání Radnice s občany a do principu Otevřené radnice chybí hodně. 

MOST – na místě původního brodu na obchodní tepně Praha-Vídeň, v r. 1760 byl dřevěný most nahrazen kamenným a v 80. letech byla podél kamenného mostu na straně Malého Vajgaru zřízena lávka pro pěší. Z dobové fotografie je patrné, že most byl dostatečně dimenzován pro povozy, na chodnících mohli jít tři osoby vedle sebe.

  • Důležité postavení mostu se  v plné síle objeví při rekonstrukci sesunutého skalní podloží pod mostkem v Mlýnské ulici a uzavření tohoto přístupu do města pro Karlov, část nežáreckého předměstí, místní části Políkno, Buk a spádové obce Vydří, Hatín, …Rekonstrukce mostu u Devítí mlýnů a Nežáreckého mostu (pod branou) tak byla odložena, jinak by veškerá doprava musela být přesměrována přes Matnou/Děbolín. Most přes Vajgar tak nepřímo poukazuje na 100 let sporů a dohadů a na absenci odvahy k řešení dopravní obslužnosti Nežáreckého předměstí.

Závěr: úspornějším řešením je návrat k brodům

na fotografii Slavíkův dům vpravo za sochou Sv.J. Nepomuckého a Bayerovým křížem:

 

Zpět

Web zprovozněn dne 31.8.2014, © 2014 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba www stránek zdarmaWebnode